Tuhle scénku z našeho domácího života jistě ocení každý hudební nadšenec. Sedím na gauči a spokojeně večeřím pudink. V. jede za mnou, na klíně mobil a sluchátka.
já: "Potřebuješ něco?"
V.: "Připojit to."
Připojím a V. ke mně natahuje ruku se sluchátky, ale tak divně, vůbec mi je nepodává, takže ani trochu nechápu, co po mně chce. Se slovy "Musíme Rozárku naučit na pořádnou hudbu, aby třeba nezačala poslouchat nějaký divný disco. A začneme nenáročným jazzem." odmítá jakoukoli asistenci a pokládá mi sluchátka na břicho.
Dneska ráno jsme si totiž přečetli, že Rozárka už slyší nejen můj hlas, ale i hlas lidí, se kterými mluvím. První lekce tedy byla Nina Simone, Nirvana a Patti Smith. Nejvíc se samozřejmě zajímal, jestli se v břiše probudila a začala pařit. Začala a použít pro tento okamžik označení spokojený otec je zcela nedostatečné :)
Předpokládám, že zítra se V. bude bavit celý den vytvářením playlistu, který bude večer ze sluchátek Rozárce přehrávat.
Žádné komentáře:
Okomentovat