KATHMANDU → ARUGHAT → SOTI KHOLA

8. října

Kathmandu → Arughat → Soti Khola

Z Kathmandu nakonec jedeme oproti původnímu plánu džípem a ne busem. Je totiž zrovna nějaký místní festival a autobusy jsou prý nabité k prasknutí, není možné pro nás zajistit jízdenku. Takže nakonec džíp. Jako úplně jsem si nebyla jistá, že to tak opravdu je. Až později jsme v podobné situaci v jiném městě pochopily, že to tak opravdu bylo. Já jsem si na začátek poměrně oddechla, z autobusu jsem měla dost hrůzu. No jo, osoba, které se dělá špatně i na eskalátoru :-) Celé dopoledne tedy trávíme v džípu. Kinedryl zafungoval, takže jsem si jen užívala té dynamické neuromuskulární stabilizace :-) Po 6 natřásacích hodinách jsme se vypotácely z džípu do strašného parna, daly jsme si oběd a vyrážíme výhní vstříc prvním kopcům.

Zatím žádné velké kopce, jen takové hupíky, rozcvička s batohy a hůlkami, pořádný grády tomu dává jen to vedro. Krajina je úplně jiná, než jakou známe. Tilhy, náš průvodce, nás upozorňuje, že teď několik dnů musíme jen jít a jít, žádné výhledy. Dovolujeme si s ním nesouhlasit, ale asi mu nevysvětlíme, že ta neuvěřitelná zelená barva rýžových políček, ta řeka, prudké kopce nad ní, že to je prostě pro nás nové a budeme to spokojeně hltat očima, i když pro něj je to nuda, nuda, šeď, šeď.

Takže idylka. Z hlavy konečně zmizela spinálka, že by začala dovolená se vším všudy? :-) Jen kdyby z toho vedra tak netřeštila hlava. No ale 11 hodin spánku by to poměrně mohlo vyřešit :-) :-)