"Drahá, kdybych tě neměl tak rád, tak bych tě zabil."
"Ale Vítku, vždyť jsi kvadrouš, to bys těžko dokázal."
"Já bych to nějak vyřešil.... Objednal bych si asistenci!"
-
Ukrutně horký večer, snažím se u počítače přemluvit poslední zbývající neuron k aktivitě a popsat ještě jeden cvik do chystané brožury. V. to ví a nechce mě rušit. Přijíždí nečekaně se svým elektrickým kartáčkem v puse. V puse má kartáček tou stranou, na kterou patří ruka. Kdo máte elektrický kartáček, něco tušíte o průměru rukojeti takového kartáčku. Na klíně má pastu, která je v přihlouplé tubě a je dost bariérová, moje asistence je tedy každé ráno a večer nezbytná.
já: "Vždyť jsem mohla do té koupelny přijít, takhle se zbytečně oblemcáš pastou."
V. cedí malou škvírkou mezi kartáčkem a koutkem: "Jsem viděl v dokumentu mladého architekta postavit dům. Rozhodl jsem se, že taky něco musím dokázat." :-D
-
Z hangout konverzace. Já v práci, V. má doma home office:
"hrajem s otrokem (zametací robot, co sám jezdí po bytě) hru na život a na smrt (nechal jsem ho o oběde pustit)
dochází mu baterka a nemůže trefit domů
tak se toulá obývákem
jenže kdyby chcíp zrovna někde blbě za mnou, jsem v pasti
musím být ve střehu
já se nedám! nejlepší obrana je útok ...jdu na něj
první kolo vyhrál .. zahnal jsem ho do kouta a tam ho obklíčil, čekal jsem, že to vzdá, až zjistí, že není úniku .... ale buď je hrozně statečnej, nebo blbej, vzdal jsem to první já
v druhém kole už takový štěstí neměl, počíhal jsem si na něj a když projížděl kolem, vyklonil jsem se ze sedla a zasadil mu smrtící úder do zátylku
jeho mrtvola teď hnije uprostřed obýváku
a já se moh vítězoslavně vrátit do svého hradu, vyhlížet návrat a obdiv své princezny ..
a čekat, až tu mrtvolu odklidí"
Žádné komentáře:
Okomentovat