Středa 13.10. 2010
Tak Villeneuve byl nejdržší kemp za celou cestu, 21 €. A navíc pěkně ošklivý - hodně veliký ohrádky z živého plotu všude, skoro všechno je ve stínu stromů, což je asi super v parném létě, ale v neparném říjnu to neocením...
Na Zuzčino přání jsme dneska vyrazily do Chateauneuf-du.Pap, ochutnaly místní víno a koupily si každá jednu lahev. Nutno podotknout, že ani jedna jsme ji nekupovala pro sebe ;-) Nejdřív jsme se samozřejmě proploužily městem. Ano, proploužily, protože s koncem dovolené jsem se konečně dostala do úplně nejpomalejšího módu, který umím. Nikoho nepřekvapí, že tu je taky zřícenina hradu. Na tenhle hrad utíkali papežové z Avignonu v přestrojení, aby je nikdo nepoznal a oddávali se tu veškerým světským radovánkám :-) Teď z něj zbyly trosky, které připomínají chvílemi spíš odpaďák.
Hned vedle téhle zříceniny stál stříbrný stan. Bylo skoro poledne a kolem se už hemžilo docela dost turistů. Řekly jsme si, že jsme proti nim kempovací nuly. A říkaly jsme si, že to musí být určitě Češi. A světe div se, o kus dál na parkovišti staré orezlé auto s pražskou SPZ, se zosmeným kolem na střeše a nálepkou „směšný odpad“ :-)) Ještě dodám, že týpek, který patřil ke stanu i k autu splnil vzezřením všechna očekávání :-)Chateauneuf-du-Pap je malé město (možná spíš vesnice) obklíčené vinicemi a sklípky, stejně tak uvnitř města jsou v podstatě převážně sklepy a vinárny inzerující degustaci vín. My si tu dopřály oběd, ze kterého nám nadšení ještě dlouho nevyprchalo. Bylo to excelentní. A po ochutnávce ročníku 2003 a 2005 v jednom ze sklípků jsme se jednohlasně rozhodly pro 2005, který tímto doporučuji :-)
Abychom nevybočily ze zajetých kolejí, i cestou k Gorges d´Ardeche jsme trochu zabloudily na okraji St. Martin d´Ardeche. Dojely jsme až ke zpřístupněným jeskyním St. Marcel, ale protože bylo moc krásně, nechtěly jsme zalézat do jeskyní a vydaly se radši do kaňonu. Podle dostupných map a plánků to mělo být velmi jednoduché - jedna cesta dolů z kopce do kaňonu a pak jedna cesta kaňonem. Nic víc. Ale potvrdilo se, co už jsme tak nějak tušily a to, že Francouzi neumí udělat normální mapu a raději črtají velmi zjednodušená schémata. Dopadlo to tak, že místo po cestě jsme k řece sestoupily korytem, které zjevně bývá v některých obdobích dravou říčkou s vodopádem.
Cesta kaňonem kolem řeky umí ovšem taky překvapit - místy je trochu horolezecká, místy trochu speleologická :-) Ode mne získal rozhodně nejvyšší hodnocení uměleckého dojmu úsek, kdy se muselo plazit skálou po břiše a batoh strkat před sebou. Cestou zpátky k autu jsme pak objevily, jakou jednoduchou a širokou cestou jsme mohly sejít dolů. Ovšem jen za předpokladu, že by nás napadlo, že směrovka „camping → “ znamená „dojděte k vratům zamčeným zdaleka viditelným zámkem a tahle vrata obejděte, protože ani z jedné strany od nich není žádný plot a pak už jen kousek a jste u řeky“.
Nu a pak následoval poměrně tradiční večer - je pozdě, nemáme jídlo a nemáme ještě kde spát. Vše se nakonec vyřešilo k naprosté spokojenosti všech zúčastněných. Potkaly jsme ještě otevřený intermarché a v cílovém městě Bollen na nás nečekaně vykoukla F1 neboli hotel Formule 1. Klárka se po týdnu konečně pořádně vyspí, je tu všude hrozně přetopeno a to i ve sprše a na záchodech, což vítáme s nekončícím nadšením. Tohle prostě kempy v půlce října už tak nějak nenabízejí. Výhodu kempu jsme poznaly hlavně jednu - všechny věci uložené v autě se v případě kempu prostě nechají v autě a průběžně si pro ně člověk chodí. Teď jsme musely nejdřív notnou dobu balit všechno, co se válelo po autě, pak to transportovat do druhého patra hotelu (vypadaly jsme tak trochu jako stěhováci) a ráno to zas všechno odnést zpátky.Nevěřila bych, že se tahle věta objeví v některém ze zápisků z naší cetsy ale je to tak: je pozdě večer a mně je horko!!
A abych nezapomněla - další kolo výborného růžového a brie samozřejmě proběhlo i v F1 :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat